pokud něco kopírujete, napište mi to dolů pod článek, a u sebe napište zdroj, nebo odkaz na můj blog. díky

Únor 2008

statistiky II.

24. února 2008 v 20:58 | Galder |  zatím nezařazeno
TOPlist

vlkodlak

24. února 2008 v 17:08 | Galder |  lykantropie
Klademe-li si otázku, jak víra ve vlkodlaky vlastně vznikla, záhy zjistíme, že odpověď není vůbec jednoduchá. Vlkodlactví totiž obsahuje velmi výrazné faktory náboženské, sociologické i kriminologické, přičemž každý z nich působil uvnitř tehdejší středověké společnosti velice dlouho. Víra ve vlkodlaky tak byla výslednicí určitého společensky působícího procesu, kde hlavní roli sehrávala nevzdělanost, náboženské tmářství a částečně i jisté kultovní historické dědictví, sahající hluboko do minulosti. Už v prehistorickém stádiu vývoje lidských dějin symbolizoval vlk, jinde šakal nebo kojot, smrt. Tehdy si pravěcí lidé, nahánějící zvěř v tlupách, všimli, že stejným způsobem loví kořist i vlci ve smečkách a zpravidla vždycky úspěšně. Právě tady lze vysledovat stopy po rituálech, při nichž lidé doby kamenné navlékali na sebe před lovem vlčí kůže v naději, že jim to pomůže k úspěchu. Někteří dokonce ve vlčích kůžích i lovili. Ta absorbovala lidský pach a bylo tak možné snáze se ke kořisti přiblížit. Vlk se později stával mezi prvobytně pospolnými kmeny i rodovým znamením a byl vzýván jako přírodní božstvo. Koneckonců, v Evropě patřili vlci až do hlubokého středověku k nejrozšířenějším a nejnebezpečnějším šelmám.

Vlk, respektive šakal patřil i k významným božstvům staroegyptské civilizace. Bůh se šakalí hlavou Anúbis byl i zde bohem smrti a podsvětí, jeho vzývání bylo spojeno s kněžskými rituály, připomínajícími pozdější černou magii. Vlk stojí i na počátku římské civilizace. Byla to slavná římská vlčice, která podle staré pověsti odkojila legendární zakladatele Říma, Romula a Rema. I u starých Germánů byl vlk významným atributem boje a války. Lidé vypozorovali, že když tato šelma zaútočí, téměř nikdy se nevzdává. Pozornosti jistě neunikla ani inteligence těchto zvířat, která svou kořist napadají většinou až ve chvíli, kdy si jsou jistá svou převahou.

Vlk, ve spojení s krutostí, násilím a smrtí, tak vždy patřil mezi nejvýznamnější symboly nejstarších náboženských představ lidí. Dalo by se říci, že to byl velice výrazný duchovní archetyp lidské civilizace už v raných etapách jejího vývoje, byť se většinou nejednalo o symboliku právě pozitivní, a u některých pohanských národů bývaly vlčí rituály dokonce spojovány s krvavými lidskými obětmi. Nástup křesťanského náboženství však zdaleka neznamenal vymýcení starých pohanských zvyků, tradic a rituálů. Pohanské představy o démonech a tajemných silách přírody dál přetrvávaly a získávaly nový rozměr v alchymii a okultismu. Právě 16. století bylo érou nového vzepjetí magie, díky přechodnému, renesančnímu uvolnění duchovního života feudální společnosti, které přervalo dogmatický úzus dosud asketicky pojímaného křesťanství. Sama církev se zmítala v té době ve vážných problémech, které měly svůj vnější výraz v nástupu protestantského reformismu a věroučných sporech. Proto se hledaly nové cesty, jak proniknout do tajemství lidského bytí, přírody i božích zákonů. Alchymie, magie a další okultní praktiky byly jednou z takových cest, ruku v ruce s rostoucí pověrčivostí.

Bylo by ovšem mylné se domnívat, že církev stála zcela stranou tohoto procesu rostoucího zájmu o tajemno všeho druhu. Svým způsobem se tohoto boomu sama účastnila. Vyhlášením boje s čarodějnictvím v duchu nechvalně proslulého spisu Kladivo na čarodějnice se především katolická církev staví do pozice strážce křesťanské víry. Tento boj je zároveň součástí jejího vlastního boje za nové duchovní sjednocení křesťanstva i obnovou jejích otřesených mocenských pozic a návratu ke stavu, kdy byla jedinou duchovní společenskou silou, kterou sice nikdy být nepřestala, ale ztratila svou dřívější razanci v tvorbě a ovlivňování náboženského života, jenž plynul svou vlastní setrvačností. Vrcholní představitelé kléru věděli, jak mocná je lidská pověrčivost, vždyť i mnozí církevní hodnostáři byli v jejím zajetí a nyní ji hodlali využít ve svůj prospěch. V rámci boje s čarodějnictvím bylo totiž možné se zároveň vypořádat s heretiky, odpadlíky a vůbec se všemi, kdo inklinovali k volnomyšlenkářství, či praktikovali takové způsoby jednání, jež církev považovala vždycky za škodlivé a nežádoucí. Mělo to jednu výhodu. O tom, kdo je kacíř, čaroděj, nebo čarodějnice, měla rozhodovat církev sama. Mohla se tak zbavovat všech svých skutečných i domnělých protivníků. A hysterie, rozpoutaná mezi nevědomými lidmi, jí v tom byla výtečným pomocníkem.

LYKANTROPIE A JEJÍ ODNOŽE

Dnes jsou vlkodlaci námětem řady hororových filmů a jen málokdo se už při nich třese hrůzou. Tak tomu ale nebývalo vždycky. Ještě před pár staletími lidé skutečně věřili, že existuje proměna některých lidí ve vlky, zejména při měsíčním úplňku, kdy bylo nebezpečné vycházet ven. O přímé vazbě honů na čarodějnice s vlkodlactvím (lykantropií) svědčí i kdysi všeobecně rozšířená víra, že se čarodějnice sjíždějí ke svým shromážděním (sabatům) na vlcích a pak se samy ve vlky proměňují, aby napadaly lidi i jiná zvířata. Když byl vlkodlak smrtelně zraněn, vracel se těsně před smrtí zpět do lidské podoby. Bohužel, k šíření těchto pověr přispívaly i případy velmi závažné násilné trestné činnosti duševně nemocných jedinců.

Je znám případ jistého Francouze Gillese Garniera, hromadného vraha z 16. století, který zabíjel zatoulané děti a živil se jejich masem. O podobné případy kanibalismu osob žijících osamoceně v odlehlých pustinách nebyla ve středověku nouze. Když byl Gilles Garnier posléze lapen, nejenže se na mučidlech přiznal ke svým strašlivým zločinům (které mu však byly stejně prokázány), ale tvrdil o sobě, že se proměňoval ve vlka a pak zabíjel vše živé. Nakonec byl obviněn z čarodějnictví a v lednu roku 1573 upálen.

Také Němec Peter Stube byl v 16. století odsouzen za to, že zavraždil ve své údajné vlčí podobě řadu dětí i několik těhotných žen. I jemu byl prokázán kanibalismus a po předchozím mučení ho roku 1589 také upálili.

Známý je i případ nezletilého vraha Jeana Greniera, slabomyslného pasáka, který údajně zabíjel malé děti oblečen do vlčí kůže. Pozůstatky jeho obětí se ale nikdy nenašly, a tak ho roku 1603 zprostil soud žaloby a tento slabomyslný mladík byl doživotně internován v jednom klášteře, kde za šest let zemřel. Jeho soudci dospěli při vyšetřování k závěru, že si hoch vymýšlel, a i když zřejmě nevraždil, mohl být pro své okolí nebezpečný.

Tyto a mnoho jiných kriminálních případů údajné lykantropie měly na šíření víry ve vlkodlaky nemalý vliv. Soudy s těmito zločinci se těšily velkému zájmu obyvatelstva, vždyť nebylo běžné chytit »vlkodlaka«. Jsou však ale i jiné odnože vlkodlactví, které přispívaly k umocňování této pověry. V Anglii se například zjevovali černí psi, především v místech starých pohanských kultů, ale i jinde. Černý pes se například zjevil po prudké bouřce v kostele v městečku Bungay. Dva z věřících, kteří se uvnitř zrovna modlili, černý pes zabil a třetího těžce zranil rozsáhlým popálením. Mnoho předmětů poblíž kazatelny stačil přízrak ještě poničit a potom zmizel. Dnešní badatelé se domnívají, že popis řádění tohoto černého psa připomíná fenomén kulového blesku. Proč ale právě »černý pes« a nikoli »zářící pes«? To už prý zapracovala lidská fantazie…

Podobná zjevení černých psů údajně pronásledovala řadu osob, žijících v 19. století například v americkém státě Missouri, kde byla víra ve vlkodlaky rovněž silně zakořeněná. Avšak nejvíc případů tohoto zjevení přece jen pochází z východní Anglie, z míst, kde dodnes leží prehistorické kamenné svatyně. Podobná místní legenda inspirovala později i A. C. Doyla k napsání bestselleru o psu baskervillském.

Je zde ale ještě něco, na co bychom neměli zapomínat. Totiž případy skutečné lykantropie, tedy lidí, kteří se stali »vlky« nikoli z důvodu svých zločinných úmyslů, ale kvůli osobním tragédiím, jež je potkaly. Z literatury známe dva nejznámější prototypy - Tarzana a Mauglího. Jde o vzácné případy osob, které skutečně odchovala divočina, a ony tak dočasně ztratily své lidské instinkty. Snad nejproslulejší je ale skutečný případ indických dětí Amaly a Kamaly, nalezených v roce 1920 v džungli, které skutečně odchovali vlci. Tato lidská »vlčata« nikdy nezískala zpět své lidství. Běhala po čtyřech, vrčela, kousala a škrábala a v zajetí se naučila reagovat jenom na určité povely. Pokud by Amala s Kamalou vyrostly v džungli, izolovány od lidí, staly by se možná jednoho dne skutečnými lidskými »vlkodlaky«. Mladší Amala zemřela už po roce zajetí (nebyly jí ještě ani 3 roky - pozn. aut.), mnohem starší Kamala ji přežila ještě o devět let. Zvládla pouze jednoduché práce. Historie zná i další případy »divokých dětí«. V roce 1729 našli podobně zvlčilého chlapce poblíž Hannoveru. Živil se sběrem kořínků, kůrou i drobnými hlodavci a ptáky. Byl převezen do Anglie, kde o něj pečovala církev. Mluvit se nikdy nenaučil. Kdyby nebyl nalezen, měli by v Německu asi o jednoho »vlkodlaka« více. Kolik podobných případů odložených dětí, vychovaných vlky či jinými zvířaty, se asi ve středověku odehrálo? Kolik mentálně zaostalých jedinců vyrostlo v divočině až do dospělosti, aby se z nich posléze stali masoví vrazi a kanibalové? Nebyl nakonec i případ již uváděného Gillese Graniera jen odrazem podobné reality? Propojením mýtických tradic o zbožšťování vlků a skutečné, objektivně existující lykantropie? Zdá se, že to nelze vyloučit…

LYKANTROPIE POHLEDEM VĚDY

Leccos o lykantropii napovídá i dnešní věda, především medicína. Například v odlehlých oblastech Balkánu, kde byla víra ve vlkodlaky, upíry a jiné démony zvlášť pevně zakořeněná, se dlouho v povědomí tamního horského obyvatelstva udržoval pohanský kult krve. Věřilo se, že lidská krev má kouzelné účinky, a to nejen jako prevence proti různým neduhům, ale i jako omlazující prostředek. Lidská krev byla používána i k rituálům černé magie ve spojení se zaříkávadly proti nemocem. Mnoho lidí trpělo chudokrevností, nedostatkem důležitých minerálů a konzumace zvířecí a v krajním případě i lidské krve zdravých jedinců byla považována za významný léčebný prostředek. I lékaři, ošetřující v roce 1492 umírajícího Innocence VIII., provedli drastickou transfúzi u tří mladých chlapců, aby odvrátili papežovu smrt. Papež sice odmítl lidskou krev vypít, protože to považoval za těžký hřích, ale všichni chlapci, oslabení nadměrnou ztrátou krve, následkům této transfúze podlehli.

Známé jsou i případy bestiálních vražd mladých dívek, služebných české šlechtičny Kateřiny Bechyňové z Lažan, nebo uherské hraběnky Alžběty Báthoryové z Čachtic, které věřily, že jim bylinné koupele s příměsí lidské krve zachovají krásu a věčné mládí (»velmi netradiční« bylinné koupele čachtické paní představíme v některém z příštích čísel REGENERACE). Tyto, svého druhu extrémní případy přesvědčivě dokládají, jak byl tehdy kult léčebných účinků lidské krve rozšířen.

Lykantropie však měla své racionální jádro i v něčem jiném. Lze za ni dnes považovat i velice vzácné onemocnění, které vzniká při dlouhodobém a téměř totálním nedostatku železa a některých dalších látek v lidském organismu. Následkem absence železa docházelo například k deformacím obličejové části hlavy, kdy se protahovala dopředu dolní i horní čelist a tvář takto postižené osoby pak připomínala skutečně zvířecí tlamu. Tito lidé, vyvržení ze společnosti jako »vlkodlaci«, byli nuceni žít v ústraní a opatřovali si jídlo všemi dostupnými prostředky: krádežemi i loupežemi. Jejich samota po čase způsobovala vážné duševní poruchy končící nezřídka i šílenstvím a kanibalismem. Moderní medicína dokládá, že konzumace krve rozvoj lykantropie jako nemoci skutečně zastavovala, poněvadž tito »vlkodlaci« tak získávali živiny, jejichž akutním nedostatkem trpěli. Vlkodlactví tak mělo i tohle pozadí, jež přispívalo k šíření legend o převtělování »prokletých« lidí ve vlky. Podle dobrozdání dnešní medicíny mohlo být vlkodlactví podmiňováno především duševními nemocemi, mezi nimiž dominovalo rozštěpení osobnosti - schizofrenie, přičemž se například vliv měsíčního úplňku mohl projevovat jako aktivátor záchvatů. Statisticky je prokázáno, že v období úplňku stoupá počet násilných trestných činů i nemocí. Proto i velmi dávné představy, že právě při úplňku dochází k oněm transformacím některých lidí ve vlky, nemusely být až tak neopodstatněné a vycházely z tradic a pozorování mnoha generací. Dnes už sotva můžeme spočítat, kolik psychicky narušených osob se stalo obětmi středověkého pronásledování čarodějnic, vlkodlaků či upírů. Jeden z nejproslulejších lovců čarodějnic a vlkodlaků ve Francii přelomu 16. a 17. století, Pierre de Rousteguy, se chlubil tím, že dal upálit na 600 lidí. Jak sám zaznamenal, začalo roku 1613 v kostele v Amou asi 40 žen najednou štěkat a výt. Snad šlo o projev nějaké masové hysterie, ale postižené osoby byly obviněné z čarodějnictví a skončily na hořících hranicích. V Německu pak v průběhu 16. a 17. století skončilo na popravištích a v ohni nejméně sto tisíc lidí pro podezření z čarodějnictví či vlkodlactví.

Jedno dnes víme jistě. Ve většině případů šlo o oběti psychických poruch a masové hysterie, již pomáhalo rozpoutat církevní tmářství křesťanské civilizace - jev, jenž u jiných kultur tehdejšího světa neměl obdoby. Šlo o výsledek zvrácené víry křesťanského extremismu v té nejkrutější podobě, který zůstává trvalým svědectvím i varováním před zneužitím jakéhokoli náboženství pro ryze mocenské a antihumánní cíle.

Temná stránka magie

24. února 2008 v 16:53 | Galder |  satanismus a vše s ním související

Temná stránka magie


Magické rituály, provozované zpravidla v souznění s přírodou a ve prospěch celého společenství, se rozvinuly všude na světě. Toto umění má i svoji temnou stránku. ti, kdo magii provozovali, si už odedávna byli vědomi, jak velkou moc jim propujčuje, a byli pokoušení využít ji ke svému prospěchu.
Alchymisté a čarodějnice
Alchymie byla kombinací filozofických, vědeckých a náboženských představ, jejichž původ se ztrácí v příšeří věků. Středověcí alchymisté věřili, že když příroda dokáže vytvořit z nepatrného semínka velký strom, mohli by tento zázračný proces okopírovat a proměnit obyčejný kov ve zlato nebo stříbro. ,,Kámen mudrců" měl být materií, která tuto transmutaci umožňuje. Také se o něm věřilo, že je silou způsobující vývoj života. Slunce bylo pro alchymisty symbolem zlata a duše, Měsíc symbolem stříbra a těla. Kámen mudrců byl kombinací síry, soli a olova. Olovo bylo často přirovnáváno k zavinutému drakovi, prastarému symbolu náhlé, nečekané změny. Původním cílem alchymie byla proměna materie, ale mnozí alchymisté z této cesty sešli. Zakládali zvláštní spolky, sdružující mistry magie, které pracovaly v naprosté tajnosti. Propadli démonismu v naději, že získají bohatství a nadpřirozené schopnosti.Pevně věřili, že když uzavřou smlouvu s ďáblem a jeho pomocníky, bude jim ďábel po zbytek jejich života sloužit. Po smrti se naopak stane čaroděj otrokem démonů. Proto také byl čaroděj schopen čehokoliv - včetně kontaktů s mrtvými a obětování živých - aby prodloužil svůj život. Svůj pakt s ďáblem musel čaroděj podepsat vlastní krví, neboť bylo řečeno: ,,Duše člověka vlastní ten, kdo vlastní jeho krev.
Znamení čertova kopyta
Při těchto praktikách nebylo možné používat obvyklé pozitivně laděné symboly a znaky přírodní magie, neboť zde nefungovaly. Symboly musely být nějak převrácené nebo deformované, aby byly znakem zvrácené síly. Jedním takovým příkladem je svastika. Pochází vlastně ze sanskrtského slova znamenajícího ,,doručitel štěstí" a v mnoha kulturách byla po staletí symbolem štěstí. Dnes je ale stělesněnímzla ve světě poté, co se obráceně zobrazená stala symbolem nacistického hnutí. Pětiúhelník byl často používán v bílé i černé magii, přeměněn v obrácenou pěticípou hvězdu se stal znamením zla. Další možnou deformací bylo prodloužení některých jeho stran - pak nesl název ,,znamení čertova kopyta".
Používání figurek
Hliněné, voskové i dřevěné figurky byly používany k tomu, aby byl zasažen nepřítel. Figurky byly svazovány, propichovány jehlami, páleny, rozpouštěny nebo pohřbívány s cílem zlikvidovat vyhlédnutou oběť. Někdy byly vyrobeny ze směsi tuku a obilí a pak spáleny na místě, kam dotičná osoba často chodila, aby tak byla ulovena její duše. Některé figurky byly dvoubarevné - jedna barva sloužila pro pozitivní a druhá pro negativní aříkání. Když byl obraz nějaké osoby namalován na zem a pak propíchnut holí, mělo to dotyčné osobě přivolat nějaké zranění. Spolky s ďáblem měly uspokojit sobecká přání a propůjčit moc, a to za každou cenu, bez jakýchkoli ohledů na to, jaké zlo tím bylo působeno. Taková magie je nebezpečným uměním a člověk by si s ní neměl zahrávat.

Citáty o smrti

24. února 2008 v 16:29 | Galder

Citaty o smrti


Všichni se rodíme pro hřbitov(Fulghum Robert)

Vše, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, dělá v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená tento rychlík opustit za jízdy; znamená to věnovat se něčemu jinému než životu: smrti.(Cocteau Jean)

Za chvíli zemřu, ale můj duch se povznese nad hmotný stav, zničí se mé tělo, ale můj duch nikoliv.(Sokrates)

Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.(Kant Immanuel)
Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.(William Shakespeare)

Čestná smrt je lepší než život v hanbě.(Tacitus Publius Cornelius)

vtipy

24. února 2008 v 16:17 satanismus a vše s ním související
Vtipy



. . . . . .

Bůh se snaží někomu dát přikázání, ale všude ho vyhazují. V Americe, v Evropě... Jde po poušti a vtom potká Mojžíše a říká: "Hej, Žide, nechceš přikázání?" "A za kolik?" "Zadarmo." " Tak to si jich beru deset!"
. . . . . .

Kostel. Starší pomocník nalévá víno a netrefí se do poháru. "Kurva zase vedle!" Jde kolem farář a povídá: "Neklej Bůh tě potrestá!" Za chvíli je znovu slyšet: "Kurva, zase vedle!" V tom se ozve obrovská rána a faráře skolí blesk. Zvrchu se ozve hromový hlas: "Kurva, zase vedle!"
. . . . . .

Kněz na odpolední procházce vidí Pepíčka, jak kladivem po desítkách drtí mravence. Pepíček si pro sebe říká " Nenávidím ty zkurvený mravence ..." Kněz je zaražen chlapcovým výrazem a promlouvá k němu o tom že Bůh nestvořil nic zbytečného: " Až tudy zítra půjdu, tak tě nechám dál zabíjet tyhle mravenečky pouze tehdy, pokud mi řekneš tři věci, které Bůh stvořil, a přesto jsou k ničemu." Na druhý den po obědě kněz opět vidí Pepíčka, jak sedí na zemi a trefuje se do mravence. Dojde k němu a připomíná mu včerejší dohodu podle které by Pepíček neměl zabíjet mravence, pokud nevyjmenuje tři zbytečné věci. Pepíček vzhlédne ke knězi s dábelským úsměvem a říká: " Znám tři veci který jsou naprosto k ničemu. Zaprvé péro na mnichovi, zadruhý kozy na jeptišce, a třetí jsou tyhle zkurvený mravenci..."
. . . . . .

Sedí babička v parku na lavičce a modlí se: "Pane, já už jsem zase nevyšla s důchodem, pošli mi, prosím, nějak stovku." Zaslechne to nějaký mladý muž a říká jí: "Prosím vás, babičko, přece nebudete věřit takovým pověrám, tady máte padesátikorunu a už se nemodlete." Babička chvilku počká, až se onen muž vzdálí a pak říká: "Děkuju Ti Pane. A tu druhou mi prosím, neposílej po takovém neznabohovi."
. . . . . .

Proč Bůh nemá titul CSc.
1.Má jenom jednu známou publikaci.
2.Ta je v hebrejštině.
3.Nejsou v ní odkazy na další prameny.
4.Nebyla publikována ve známém vědeckém časopise.
5.Mnozí pochybují o tom, že ji napsal osobně.
6.Je nutno přiznat, že je známá po celém světě - ale co dělal potom?
7.Jeho schopnost týmové práce je velmi omezená.
8.Ostatním vědcům se nepodařilo zopakovat jeho experimenty.
9.Nepožádal etickou komisi o souhlas s experimentováním na lidech.
10.Když se mu jeden pokus nevydařil, pokusil se zahladit stopy utopením pokusných objektů.
11.Jedince, kteří se nechovali podle očekávání, vyřadil z pokusného souboru.
12.Nechodil do přednášek - jenom vzkázal studentům, co si mají prostudovat.
13.Nechal za sebe učit svého syna.
14.První dva studenty vyhodil, protože se naučili něco navíc.
15.I když má jen 10 požadavků, většina studentů v praktickém testu propadne.
16.Konzultace poskytuje jen velmi zřídka, a to ještě na vrcholku hory.

. . . . . .

Sedm trpaslíků je v Římě a jdou na prohlídku města. Po chvíli zamíří do Vatikánu a setkají se z papežem. Bručoun je tentokrát nějaký upovídaný; pořád se nejvyššího biskupa vyptává na církev a obzvlášť na jeptišky. "Vaše Svatosti, máte nějaké opravdu malé jeptišky?" "Ne, synu, všechny naše jeptišky měří alespoň metr padesát." "Víte to jistě? Teda, nemáte třeba nějaké, které by, řekněme, byly tak velké jako já? Možná o trochu menší?" "Bohužel ne, proč se ptáš?" "Jen tak." Pauza... "Určitě neexistuje žádná v hábitu, ktera by měřila tak 75 - 90 cm?" "Vím, to jistě." "Dobrá." Bručoun po této zprávě vypadá dost sklíčeně a papež je zvědavý proč, a tak poslouchá, co si trpaslíci říkají, když opouštějí budovu. "Co říkal? Co říkal?" vykřikuje ostatních šest trpaslíků. "Povídal, že žádné nemají," zabrumral Bručoun a ostatních šest trpaslíků si ho začne dobírat: "Bručoun šukal tučňáka! Bručoun šukal tučňáka! Bručoun šukal tučňáka!"
. . . . . .

Je to černý, bílý. Pak černý, hnědý. Nakonec je to černý, černý. Co je to? * * * Jeptiška na rožni.
. . . . . .

Jedou tři jeptišky s biskupem v jednom vlakovém kupé a luští stejnou křížovku. Jedna z jeptišek se ptá druhé: "Prosím tě, součást ženského těla na čtyři, začíná P a končí A." Ta druhá odpoví: "No, mohla by to být pata." V tom se probere biskup a zeptá se: "Nemá tu někdo gumu?"
. . . . . .

Přijde Matka Tereza k nebeské bráně. Zatluče. Za chvíli se otevře okýnko a vykoukne svatý Petr. "Aha, to jsi ty, tak pojď dál." Zrovna je čas večeře." a tak Matka Tereza dostane párek s hořčicí. Poděkuje a jde spát. Je ráno, snídaně, opět párek s hořčicí. Oběd, párek s hořčicí. Večeře, párek s hořčicí. To už bylo M.Tereze divné, a tak říká: "Víš, Petře, já jsem skromná a je mi jedno, co jím. Ale řekni mi, proč je pořád jen párek s hořčicí?" A svatý Petr říká: "A viděla jsi tu někoho kromě nás? A pro dva se přeci nevyplatí vařit.
. . . . . .

Malíř vymaloval kostel a pan farář se zálibou pozoruje dokončené dílo. Najednou ustrne: "Vy jste namaloval andělovi na ruce šest prstů! Už jste někdy viděl anděla se šesti prsty?!" "A vy jste snad viděl někdy anděla s pěti prsty?" odseknul malíř.
. . . . . . Baví se dvě duše v ráji: "Jaká byla poslední věta, kterou jsi slyšel na zemi?" "Byl to hlas mé ženy." "A co říkala?" "Když mě na chvíli pustíš k volantu, budeš úplný anděl."
. . . . . .

Zemře pan farář a přijde k nebeské bráně. Zatluče na ni. Svatý Petr pootevře a říká: "Musíte chvíli počkat." Tak se tedy posadí na lavici před bránou a čeká. Za chvíli přijde k nebeské bráně autobusák Pepa. Taky zatluče a svatý Petr hned otvírá a říká: "Pojď dál." Teď to však ve faráři zavřelo: "Svatý Petře, jak to, že Pepa může jít hned, a já, osoba posvěcená a zasloužilá, tady musím čekat?" Svatý Petr odpoví: "To máte tak, důstojnosti: Když vy jste v kostele kázal, tak všichni spali. Ale když tady Pepa jel s autobusem, všichni se modlili."
. . . . . .

Dvě řádové sestry jedou autem a dojde jim benzín. Auto škytne a zastaví, sestry vystoupí a v dáli uvidí benzínovou pumpu. Dojdou tam a prosí pumpaře, jestli by jim nenatočil trochu benzínu, aby dojely k pumpě a mohly natankovat. "Ale beze všeho, sestry" povídá pumpař, "máte kanystr?" "Nemáme. Nemohl byste nám prosím nějaký půjčit?" ptají se sestry. "Zkusím něco najít" povídá pumpař. Za chvíli se vrátí a říká: "Sestry, víte, je mi to nepříjemné, ale, no, mám tu jen starý nočník. Jestli Vám to nebude vadit, tak Vám ho půjčím." "Ale nevadí, to je v pořádku." Pumpař tedy natočil trochu benzínu do nočníku, sestry poděkovaly a vracejí se ke svému autu. Přijdou k autu a nalévají benzín z nočníku do nádrže. Jede kolem náklaďák, řidič zastaví, vykloní se z okénka, vytřeští oči na sestry, jak nalévají nočník do nádrže a povídá: "Teda sestry, Vaši víru bych chtěl mít!"
. . . . . .

Jak opravdu vznikl svět ?
1. Na začátku všeho bylo slovo a ve slově byly dva bajty, a víc nebylo nic.
2. I oddělil Bůh jedničku od nuly, a viděl, že to bylo dobře.
3. Bůh řekl: Budiž data.
4. Bůh řekl: Ať se uloží data na svoje místo. A vynalezl diskety, harddisky a kompaktní disky.
5. A Bůh řekl: Budiž počítače, aby bylo kam strkat diskety, harddisky a kompakty. Stvořil počítače a nazval je hardwarem a oddělil software od hardwaru.
6. Softwaru ještě nebylo, ale Bůh rychle stvořil programy - velké a malé a řekl jim: Jděte a množte se, naplňte celou paměť.
7. Ale unudilo se Bohu samému vytvářet programy a řekl si: Stvořím Programátora k obrazu svému a ať on vládne počítačům, programům a datům. I stvořil Programátora a usadil ho v Počítačovém Centru, aby v něm pracoval. Zavedl Programátora ke stromové struktuře a řekl: V každém adresáři můžeš spouštět programy, jenom z WINDOWS nic nespouštěj sic zemřeš.
8. Bůh řekl: Není dobré, když je Programátor sám, stvořím toho, kdo bude obdivovat Programátorskou práci. Vzal od Programátora kost, ve které nebylo mozku a stvořil To, co bude obdivovat Programátora. I zavedl To za Programátorem. To dostalo jméno Uživatel. A seděli nazí pod nahým DOSem a nestyděli se.
9. Ale Bill byl chytřejší než všechna jiná zvířata, které Bůh stvořil. Bill řekl Uživateli: Určitě řekl Bůh, abyste nespouštěli žádné programy? A řekl Uživatel: V každém adresáři můžeme spouštět programy, ale v adresáři WINDOWS ne, nebo zemřeme. A řekl Bill Uživateli: Jak můžeš o něčem mluvit, když jsi to nevyzkoušel! Ten den, kdy spustíte program z adresáře WINDOWS, budete rovni Bohu, protože jedním tlačítkem myši stvoříte to, co budete chtít. I uviděl Uživatel, že ovoce Windows byly pastvou pro oči a hodně závidění, protože jakékoliv vědomosti byly od této chvíle zbytečné. I nainstaloval Windows na svém počítači. A řekl Programátorovi, že to je dobré. A on si Windows taky nainstaloval.
10. A hned šel Programátor hledat nove drivery. A Bůh se zeptal: Kam jdeš? A on řekl: Jdu hledat nové drivery, protože nejsou v DOSu. A na to Bůh: A kdo ti řekl, že potřebuješ drivery? Nespustil jsi náhodou programy z adresáře WINDOWS? Programátor odpověděl: Uživatel, kterého jsi mi přidělil, si o bjednal programy pro Windows a proto jsem si i já nainstaloval Windows. A řekl Bůh Uživateli: Proč jsi to udělal? Uživatel odpověděl: Bill mě navedl.
11. A řekl Bůh Billovi: Protože jsi to udělal, budeš navěky proklet mezi vší chátrou, divokou zvěří. A bude nepřátelství mezi tebou a Uživatelem, navěky tě bude Uživatel nenávidět, a ty mu budeš prodávat Windows.
12. A Uživateli řekl Bůh: Windows tě velmi zklamou a zničí tvé rezervy sytémových prostředků, budeš muset používat špatné programy, a bez Programátora neudělaš ani ránu.
13. Programátorovi zase: Protože jsi poslechl Uživatele, prokleté ať jsou tvoje počítače, vznikne v nich mnoho chyb a virů, v potu čela budeš stále opravovat své dílo.
14. Odpravil je z Počítačového Centra a vstup zabezpečil heslem.
15. General protection fault.

. . . . . .

Mojžíš, Ježíš a starý pán spolu hrají v nebi golf. Mojžíš zahajuje hru. Usadí míček míří k jamce za jezírkem a odpálí. Míček letí a padá do jezírka. Mojžíš však zvedá hůl, vody se rozestupují a míček se po vodním dně dokutálí na břeh 2 metry od jamky. Ježíš nechce zůstat pozadu. Připraví míček a střílí stejným směrem. Ale i jeho míček se pomalu snáší na hladinu jezírka. Ježíš zvedá svou hůl a míček se po dopadu na vodní hladinu, navzdory přírodním zákonům, po hladíně dokutálí ke břehu. Zastaví se metr od jamky. Na řadě je starý pán. Ledabyle ťukne do míčku a ten se odrazí doprostřed jezírka. Tam se zázračně odrazí a letí k nebi. Letadlo nad golfovým hřištěm ho odpinkne na dálnici. Míček se zařadí do levého pruhu a předjede tirák s návěsem. Odbočí zpět k hřišti, proletí branou, po cestičce se dokutálí k jamce a spadne přímo do ní. Mojžíš se nakloní k Ježíšovi a zašeptá: Já opravdu nerad hraju golf s tvým taťkou!
. . . . . .

Někdy v době okupace, v Polsku, jde věštec kolem skupinky nácků, co zrovna kopou na zemi do Poláka. Pánové, říká jim, nechte toho. Mám takový tušení, že je to budoucí papež. Ha ha, odpoví mu jeden z nich. Jestli tohle je budoucí papež, já budu papež hned po něm!
. . . . . .

Santa Claus začínal mít pocit, že nestíhá. Čtyři jeho elfové byli nastydlí a tři, co zůstali zdraví, nestačili vyrábět hračky. Navíc paní Santa Clausová oznámila, že přijede na návštěvu maminka, což Santu ještě víc napružilo. Zašel se tedy podívat do stáje, co dělají losové a zjistil, že tři jsou březí a zrovna rodí a dva přeskočili plot a jsou bůh ví kde. Další stres. Začal aspoň nakládat saně, jenže jedna lyžina praskla, pytel hraček spadnul a hračky se vysypaly. Naštvaný Santa se vrátil domů, aby si nalil šálek sidru a do něho zazdil panáka rumu. Když ale otevřel cinkostn , zjistil, že jeden z elfů někam uklidil rum a není co pít. Jak byl naštvaný, Santa upustil šálek a ten se rozprsknul po podlaze v kuchyni na tisíc kusů. Šel tedy pro smeták ale ukázalo se, že myši ožraly jeho chlupatou část... V téhle chvíli u dveří zadrnčel zvonek a vzteklý Santa šel otevřít. Na prahu stál malý andělíček s velkým vánočním stromečkem. Andělíček vesele zvolal: "Šťastné a veselé, Santo! To je dneska hezky, že? Mám pro tebe krásný stromeček. Kam chceš, abych ho postavil?" ...... A tak vznikla hezká tradice andělíčka napíchnutého na špičku vánočního stromečku.

"Černá studna"

24. února 2008 v 16:16 | Galder |  satanismus a vše s ním související
"Černá studna"





.....................................

"Ztratíš mě, poznáš mě."
......
" Přítel je ten,který o vás ví úplně všechno a přesto vás má rád..."
......
"Kdyby měli všichni mí přátelé skočit z mostu, neskočil bych s nimi. Čekal bych na dně, abych je chytil. "
......
"Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní. "
......
"Žij každý den svého života, jako by byl první a jako by byl poslední. (F. Nietzsche) "
......
"Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem v tvém životě. (M. Twain) "
......
"Hledáš pomocnou ruku? Najdeš ji na konci svého ramene. "
......
"Nikdy se neboj stínů, protože každý stín znamená, že někde nablízku je světlo. "
......
" Každý den je boj. Před očima musíte mít stále cenu pro vítěze."
......
"Každý západ probouzí naději úsvitu. "
......
"Nikdy neprší z celého nebe. "
......
"Až se mi postavíš do cesty, přesvědč se, že máš dost místa, aby jsi mohl ukročit do strany..."
......
"Život plyne velice rychle, ale ještě někdo je rychlejší, smrt..."
......
"Byl jsi mi přítelem, ctil jsem tě, stál jsem u tebe, když všichni odešly, nyní i já odcházím..."
......
"Jsem jaký jsem, jsem satanista..."
......
"Neštastná láska bývá příčinou lidského žití plného smutku a následného ukončení života. Proč né raději začátkem nové, štastnější lásky ????"
......
"Nesnažím se zničit zlo, snažím se zlo obrátit v dobro!"
......
"Dřív voda strhne břeh, vaše mozky nestrhne nic..."
......
"Nesmím podléhat strachu.Strach je psychická smrt.Nechte strach projít jako bouři okolo Vás a skrze Vás.Bude pryč,zůstanete jen Vy. (F.Herbert) "
......
"Kdo vítězí nad lidmi, je mocný. Kdo vítězí nad sebou, je nejmocnější" Lao-c´ (Starý mistr)
......
"K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké" Francois Duc de la Rochefoucauld
......
"Je vhodné nechat se poučit i od nepřítele" Publius Ovidius Naso
......
"Jenom děti, které neposlouchají, mohou se stát lepšími, než jsou jejich rodiče" Dušan Radovič
......
"Raději živé chyby než mrtvou dokonalost" Georges Duhamel
......
"Člověku, který si zlomil nohu, můžeme v jeho neštěstí pomoci tím, že ho přesvědčíme jak snadno si mohl zlámat vaz" Immanuel Kant
......
"O celém stromu lze z jeho plodů úsudek dělat" Walther von der Vegelweide
......
"Děti rozumějí svým rodičům právě tak málo jako rodiče svým dětem" Ruth Rendellová
......

Rady pokročilým satanistům

24. února 2008 v 16:15 satanismus a vše s ním související
Rady pokročilým satanistům



1. Necháte-li lidi myslet, budou myslet a budou vás mít rádi; když je však skutečně přimějete k myšlení, budou vás nenávidět. Většina lidí ztratila schopnost samostatného myšlení a namísto toho se oddává planému snění. Povšimněte si, jak iluzorní představy mají lidé o sobě samých. Předpokládejme, že váš kolega v práci je odpůrcem potratů. Přimějte ho, aby vám pomohl najít a formulovat argumenty pro "ochranu nenarozeného života". Pravděpodobně ze sebe dostane jen fráze, které pochytil při sledování nějaké televizní debaty, ale na tom nezáleží. Poskytli jste mu iluzi, že myslí. Od nynějška jste pro něj důležití. Dejte si pozor, abyste do podobné pasti neupadli sami. Když k vám např. přijde někdo, kdo se obdivuje vašemu intelektu a "usedá k vašim nohám", může jít o dvě možnosti: buď je to sluha, který hledá pána, nebo naopak pán, který hledá sluhu. S patřičným odstupem od situace dokážete rozlišit, o který případ se jedná, a z obou případů se můžete poučit.

2. Nechte za sebe pracovat automatismy. Učme se od křesťanů: Je mezi vámi někdo, kdo se chce dostat do nebe? Ano. Je mezi vámi někdo, kdo říká: buď pochválen Ježíš Kristus? Buď pochválen Ježíš Kristus. Je mezi vámi někdo, kdo je připraven dát Ježíšovi své peníze? Ano. Tato technika krátkých pregnantních otázek završená pozitivní zpětnou vazbou funguje všeobecně. Aktivujte tohoto robota! Mnozí satanisté také zapomínají na to, že mechanické činnosti, jako je např. čištění zubů nebo holení, přispívají k uvolnění vyšších duchovních schopností. Každý tvůrčí člověk vám potvrdí, že správné řešení problému vám bleskne hlavou nejčastěji tehdy, když se od problému distancujete. Využívejte těchto robotů!

3. Všímejte si oblíbených slovních obratů ostatních lidí. Při rozhovoru vnímejte komplexně řečový projev svého protějšku, nikoli jen jeho podstatné části. Všímejte si oblíbených slovních obratů, které lidé používají, např. "Dříve, než to zapomenu...". Dávejte pozor na to, jaký je smysl následující věty, tedy na to, co váš protějšek chtěl zapomenout. Satanisté by měli tyto projevy ze svého vyjadřování odstranit. Zamyslete se nad tím, proč používáte právě ten či onen konkrétní slovní obrat.

4. Buďte neprůhlední. Nebudou-li lidé znát vaši osobní historii, nebudou vás zatěžovat svými myšlenkami o vás. To, co si o vás lidé myslí, ovlivňuje vaše jednání v profánním a magickém smyslu a omezuje to vaši osobní svobodu. Proto je tak těžké ovlivnit magicky někoho, kdo vás dobře zná. Buďte proto tajemní, neprůhlední a zahaleni neproniknutelnou mlhou.

5. Využijte svoji nálepku satanisty. Buďte si vědomi toho, že být satanistou představuje pro okolní svět určitý druh nálepky. Tato nálepka působí na vaše okolí, vyvolává strach, ale zároveň lidi přitahuje. Pokud se rozhodnete nosit mocnou nálepku satanisty, zjistíte, že po vás lidé buď touží, nebo se vás bojí, nebo vás nenávidí. Všechny tyto tři emoce bývají velmi silné. Dobře jich využívejte, neboť nedlužíte těmto lidem ani to nejmenší. Také není nic špatného na tom, zůstávat v podzemí, pokud se tak děje ze strategických důvodů, a ne ze zbabělosti.

6. Čtěte Bibli. Ano, tu křesťanskou! Schopnost z ní citovat může být velmi užitečná a také v ní lze najít množství morbidních historek. Biblí se ostatně nechal inspirovat i John Milton při psaní svého Ztraceného ráje. Bible je jednou z prvních propagandistických knih západního světa a je třeba ji znát.

7. Nevěřte. Nevěřte, nebo věřte pokud možno co nejméně. Chcete-li ovládnout své okolí, můžete do ostatních nacpat tolik iracionálních věroučných systémů, kolik potřebujete. Udržujte však jejich horizont omezený, jinak může u lidí nastat kvantový skok k samostatnému svobodnému myšlení. Pokud je udržíte v jejich porobě, budou vám vděční. Na stejném principu dnes funguje každý zenový klášter. Vy se však nenechte spoutat žádným věroučným systémem. Pochybujte o všem, včetně satanismu.

8. Obrňte se hroší kůží. Nerozčilujte se, odplata má svůj čas. Důkladná pomsta vyžaduje chytrost a dobrou znalost vaší oběti. Nejlépe, když přijde neočekávaně a překvapivě. Buďte jako hadi v trávě, jež lidé nevidí, takže bezstarostně ukáží své slabé stránky. Nemstěte se těm, kteří vám ublížili z hlouposti. To by bylo pod vaši úroveň. Místo toho hleďte, abyste si z hlupáků udělali své nástroje. To vám nejen ušetří energii, ale rozšíří to i oblast vašeho vlivu.

Howard Phillips Lovecraft

24. února 2008 v 16:15 zatím nezařazeno
HowardPhillips Lovecraft
(Převzato z fantasy-scifi.net Napsal: Dianann)
Howard Phillips Lovecraft se narodil 20. srpna 1890 v Providence na Rhode Islandu, kde prožil až na dva roky strávené v New Yorku a Nové Anglii celý svůj život. Mnohé z jeho fiktivních příběhů se odehrávají v teritoriu jeho rodné oblasti. Už v ranném věku čtyř let začíná s četbou a jeho prvními knihami se stávají díla Julese Vernea a bratří Grimmů, které brzy doplnil řeckými a římskými mýty a seznámil se georgiánskou poezií 18. století, která se stala vzorem pro jeho básnickou tvorbu. V sedmi letech se H.P.L. seznamuje s Poem, jenž ho inspiruje k prvním povídkám a později tuto okolnost sám označuje jako "počátek svého pádu", čímž má na mysli, že od tohoto okamžiku nikdy nemohl sledovat krásu života, aby si též zároven neuvědomoval hrozbu smrti. Ve věku desíti let začíná Lovecraft obvjevovat vědu a zamilovává si astronomii, ze které později tak často čerpal vesmírné motivy, charakterizující jeho tvorbu. Dalších deset let napsal několik astronomických studií, které publikoval v místním tisku a zabýval se rovněž i chemií.
Celý svůj život trpěl různými nemocemi, bolestmi hlavy, nervozitou, únavou (projevující se během jeho školní docházky) a nakonec i nervovým zhroucením, díky jemuž nepostoupil ze střední školy na universitu. Za své samoucky získanévzdělání mohl děkovat především rozsáhlé knihovně svého dědečka Whippleho Phillipse, často své přátele ohromoval svými rozsáhlými vědomostmi a dobrou pamětí.
Spisovatelské sklony v Lovecraftovi zažehly i nepříznivé rodinné okolnosti. Otec, Winfield Scott Lovecraft, vykonával povolání cestujícího obchodního zástupce a zemřel, když bylo malému Howardovi osm let.
Jako příčina je udáván silný alkoholismus a syfilis. Po pěti letech strávených v ústavu umírá i jeho matka, Sarah Susan Phillipsová (1921). Není tedy divu, že několik příběhů začíná Lovecraft, stejně jako Poe, obavou o své duševní zdraví, jež by mohlo být dědičně narušeno. Howardovy noční můry začínají přibližně dva roky před otcovou smrtí, po babiččině pohřbu, kdy celý zbytek rodiny propadá zoufalství a depresím a také dědečkova smrt rodinné pohodě příliš nepomohla, nebo» zanechala celou Lovecraftovu rodinu ve značné finanční tísni.
Lovecraftovi předkové z otcovy strany byli na Rhode Islandu starousedlíci, vyhlášení poloincestními manželskými svazky a tuto inspiraci dědičností a degenerací je možné vysledovat rovněž i v některých příbězích.
V roce 1914 Lovecraft začíná vydávat své básně, inspirované význačnými mistry 18. století jako
Pope, Johnson, Thomas Gray, James Thomson a takzvaným stylem doby královny Anny, (další rozpoznatelný vliv na něj měli Poe, E. A. Robinson, C. A. Smith a Donald Wandrei) a během roku 1917 se Lovecraft poprvé od dob mládí vrací k psaní fikce. Následujícího roku přidává i duchařské historky v nichž i nadále pokračuje, z nichž je několik možno nazvat hororem. Za jednu z nejvýznamnějších je považována povídka "Uvězněn s faraony", napsaná r. 1924 (věnována iluzionistovi H. Houdinimu).
Přibližně v roce 1919 objevuje spisy Lorda Dunsanyho, kterého považuje okamžitě za zpřízněnou duši. Aby si vyslechl Dunsanyho předčítání, cestoval až do Bostonu a po několik dalších let byl silně ovlivněn jeho vzorem (z tohoto období můžeme uvést např. "Bílá lod" -1919-, "Stříbrný klíč" -1926- a "Snové putování k neznámému Kadathu" -1927-).
V roce 1923 čte Lovecraft poprvé Arthura Machena, který se stává jeho posledním největším literárním vzorem. Nebylo to ani tak pro Machenův překombinovaný a obtížně sledovatelný styl, ale spíše pro jeho nesmírnou citlivost k opakujícímu se tématu, jakým je dávno zapomenuté zlo, jež přežívá pouze díky mýtům či rituálům, motiv jiných dimenzí a z toho plynoucí narušitelnost prostoru a času. Lovecraft též obdivoval Algernona Blackwooda, který si rovněž dokázal s těmito tématy poradit. Není známo, kdy se poprvé seznámil s jeho dílem a nasál z něj onu tajuplnou atmosféru. Krátce po svém seznámení s Machenovým dílem napsal Lovecraft klasický horor "Krysy ve zdech", který se stal jednou z prvních oficiálně publikovaných prací v právě začínajícím magazínu "Weird Tales". (První byl "Dagon", publikovaný v říjnovém čísle roku 1923.) Následující rok mu bylo nabídnuto místo redaktora magazínu, avšak kancelář magazínu sídlila v Chicagu a tak Lovecraft odmítá.Povídka "Outsider" (1921) byla drobnou vzpomínkou na A. E. Poa, další příběhy jako "Volání Ctulhu" (1926) a "Barva z vesmíru" (1927) tvoří Lovecraftův mistrovský vrchol. Jiní Lovecraftovi čtenáři upřednosnují spíše "Sny v čarodějném domě" (1932) a "Hudba Ericha Zanna" (1921).
V roce 1924 se Lovecraft oženil a vzal si Soniu H. Greene, dceru ruských židovských přistěhovalců a oba dva se přestěhovali do Brooklynu. Po krátkém okouzlení New Yorkem však H.P.L. brzy zatoužil po klidu rodné Providence. Mimo to nemohl sehnat práci a byl tak závislý na své ženě (modní návrhářce) a k doplnění příjmu vydával své staré a přepracované povídky. Nakonec to byla Sonia, kdo ho přiměl k návratu. Manželství netrvalo dlouho, protože oba dva byli zvyklí prosazovat svou vůli (jejich známí popisovali Soniu jako "neobvykle despotickou ženu") a nakonec se po dvou letech společenského života odloučili, ačkoliv si i nadále nepřestali dopisovat.
Kromě svých povídek, básní a několika krátkých románů napsal Lovecraft přibližně neuvěřitelných 100,000 dopisů, z nichž některé dosahovaly délky až asi padesát stran. Tento výkon je zcela srovnatelný s Voltairem, Horacem Walpolem a Samuelem Johnsonem.
Lovecraft napsal asi padesát kratších či delších povídek, čtyři krátké romány, několik vědecky zaměřených studií a mnoho básní, jeho dílo však vyšlo ve vázané podobě poprvé až v roce 1939, po jeho smrti.
V roce 1937 byla u Lovecrafta diagnostikována rakovina zažívacího a vyměšovacího systému a po pětidenní hospitalizaci 19. března 1937 umrá ve věku nedožitých čtyřiceti sedmi let, poté co své obtíže po celý jeden rok považoval za chřipku a zatvrzele odmítal návštěvu lékaře. Byl pohřben v rodinné hrobce, nacházející se na hřbitově Swan Point.

víš, že....

22. února 2008 v 21:17 | Galder |  zatím nezařazeno
  • Lidé se v průměru bojí více pavouků než smrti.
  • Coca Cola měla původně zelenou barvu.
  • Člověk v izolovaném prostoru zemře na otravu oxidem uhličitým, nikoli na nedostatek kyslíku.
  • Průměrná doba usínání je sedm minut.

optické klamy

22. února 2008 v 20:45 | Galder |  blbiny typu: optické klamy a takovéhle
Kolik tam těch teček vlastně je? Zkus je spočítat!

a přeci se točí!!


křivé čáry
Dívej se na křížek uprostřed. Nesmíš mrkat! Nejdřív se kroužky změní na zelenou, a postupně zmizí.



taky good

19. února 2008 v 23:04 | Galder |  zatím nezařazeno

Démoni

19. února 2008 v 22:14 | Galder |  satanismus a vše s ním související

Démoni


DÉMONI

Moderní vědec je přijímá se soucitným úsměvem, který u něj vyvolává všechno transcendentální. Dokonce i v táboře okultistů se tento obor tajných věd přijímá s velkou nedůvěrou a nezřídka je přímo odmítán. Představte si, že by k vám najednou přistoupil člověk, tvor, podivín, prostě "man", který by vám slíbil, že vás zbaví všech problémů, jaké máte či dokonce, jaké vás v budoucnu neminou, zaručí vám úspěch, věhlas, moc, bohatství nebo třeba skromnější lásku, pochopení, vyrovnanost, klid, za úpis podobný faustovské smlouvě. Přijmete? I když nevěříte na démony, satana, propadnutí duše peklu apod., přece jen, nezapochybujete trochu? Pokoušet ďábla si netroufne ani ten největší skeptik. Jeho skepticismus se projevuje právě a jen v tom, že se na toto téma nehodlá bavit, nemíní nad tím ani přemýšlet, natož cokoliv popírat.

machr

19. února 2008 v 22:04 | Galder |  zatím nezařazeno
je tohle parcour? nebo snad capoiera?
každopádně je to dost machr.


Children Of Bodom

19. února 2008 v 22:01 | Galder |  Metal

Children Of Bodom

Children of bodom

O kapele:
dělička
U finského jezera Bodom se odehrály nejzáhadnější vraždy v historii Finska a kluci, kteří pocházeli z města u tohoto jezera založili v roce 1993 kapelu, které dali název právě podle této hrůzné události - Children Of Bodom. Od svého vzniku sbírají jen samé úspěchy a ocenění a stali se jednoznačnými králi finského metalového undergroundu. Se svou poslední deskou "Are You Dead Yet?" se zařadili definitivně do světové síně slávy extrémního metalu! Children Of Bodom svou hudbou zabíjí! Je v tom víc než preciznost ve stylu hraní, která hraničí až s technickou akrobacií, je v tom víc než silné charisma sálající z frontmana kapely Alexi Leiha, je v tom pravé metalové šílenství a spalující vášeň, která činí COB jedinečnými ve svém oboru. Jejich syrový, drsný zvuk otevírá nové dimenze metalové agresivity a tíhy. Je úplně jedno, jak jejich hudbu budeme nazývat - melodic black, death či power metal - v jejich případě úplně stačí vyslovit Children Of Bodom a tím je vše definováno! Kapela se chystá do studia, aby přinesla další pecku, která otřese světem metalu! Koncert na festivalu Masters Of Rock tak bude nejenom premiérovým vystoupením u nás, ale hlavně jediným, exkluzivním show pro celou Východní Evropu, na který si speciálně odskočí ze studia! Takže díky Bohu a agentuře Pragokoncert!







a text k týhle písničce:

Go!!!!

Conflict, terror, hear the noise
You're in the edge of a nerve-racking force
Oh my god, here's the fight
Never siege, never riot, must defy

Well, look at me, what do you see
Another trophy a livin' fuckin' dead beat
Close your eyes, take a step with me
You're soft... no time to waste

Insanity and abnormality
Careful what you call reality
What you will always want
It was the day you should die

I don't give a flying fuck, motherfucker
I don't give a flying fuck, motherfucker
I don't give a flying
I don't give a flying
I don't give a flying FUCK!

I'll never wait for the pain of death
With a bullet in my gun don't fuck over my shit
Can you hold my crazy as I go
So fuck hypocrisy and fuck you too

INCOMING!

Say one, more word
I don't dare you, BRING IT ON!
Its my world, you're in it
It'll take you down in a minute

You can alter your look
And diversify your image
But the truth seems like
A bitch slap in your face

Solo

Well, look at me, what do you see
Another trophy, a livin' fuckin' dead beat
Close your eyes, take a step inside
You're soft... no time to waste

Insanity and abnormality
Careful not what you call reality
What you will always want
It was the day you should die

I don't give a flying fuck, motherfucker
I don't give a flying fuck, motherfucker
I don't give a flying
I don't give a flying
I don't give a flying FUCK!

INCOMING!

Say one, more word
I don't dare you, BRING IT ON!
Its my world, you're in it
It'll take you down in a minute

You can alter your look
And diversify your image
But the truth seems like
A bitch slap in your face
INCOMING!

Nightwish II.

19. února 2008 v 21:51 | Halus |  Metal

Nightwish

Nightwish je finská symphonic metalová kapela, která vzikla v roce 1996 v městečku Kitee. Je mu přikládána velká váha i díky tomu, že je zakladatelem stylu symphonic power metal a také tomu, že zajistil vzestup popularity symphonic metalového žánru.
Ačkoliv byla kapelá ve své zemi známá už od vydání prvního singlu The Carpenter (1997), světové popularity dosáhla až s vydáním alb Oceanborn a Wishmaster, která byla v tomto pořadí vydána v letech 1998 a 2000. Díky jejich albu z roku 2004, Once, se začaly videoklipy Nightwish vysílat i na americké MTV a jejich hudba se objevovala i v soundtracích k americkým filmům. Nejpopulárnější singl ve Spojených Státech, Wish I Had An Angel (2004), se dostal do dvou soundtracků k americkým filmům, což bylo míněno i jako propagace jejich Severoamerického turné. Skupina k tomuto albu vydala ještě další tři singly a dva videoklipy, stejně jako video k písní Sleeping Sun, která se objevila na jejich best of albu z roku 2005, Highest Hopes, které vyšlo ještě před propuštěním zpěvačky Tarji Turunen.
Dlouhé hledání náhrady za Tarju skončilo, po konkurzu, kdy mohl kapele každý poslat svoji demonahrávku, na začátku roku 2007. 24. května 2007 bylo uveřejněno, že novou zpěvačkou se stala Anette Olzon. Den poté, 25.5.2007, byl vydán nový internetový singl Eva. 26.září tohoto roku má vyjít jejich šesté album, kde bude zahrnuta i již zmíněná Eva.

>>HISTORIE KAPELY<<

Angels Fall First (1996-1997)
Nightwish byl myšlenkou Tuomase Holopainena, kterého tato věc napadla po jedné noci strávené s přáteli u táboráku. Skupina byla založena krátce poté, v červenci 1996. Holopainen sezval do kapely kytaristu Erna "Emppu" Vuorinena, kterého poznal docela nedávno a zpěvačku Tarju Turunen, která byla na škole do které oba chodili, známá především svými úžasnými vokálními schopnostmi.
Jejich styl byl tehdy založen na Tuomasových experimentech s klávesami, akustickými kytarami a Tarjiným operním zpěvem. Poté tito tři muzikanti mezi říjnem a prosincem 1996 nahráli akustické demo album, kde byly tři písně: Nightwish (podle které se skupina nazvala), The Forever Moments a Etiäinen. Prvotní myšlenkou kapely bylo, dělat hudbu, která by se dala hrát při táboráku. Ovšem Tuomas se rozhodl, protože Tarjin hlas byl pro projekt jako tento moc mohutný, přidat do hudby metalové prvky.
Na začátku roku 1997 se ke skupině přidal bubeník Jukka Nevalainen. Tehdy byla také akustická
kytara nahrazena elektrickou. V březnu se kapela zavřela do studia, aby nahrála 7 písní, včetně vylepšené verze demo-písně Etiäinen. Tyto songy byly vydány na limitované edici alba Angels Fall First.
V květnu toho samého roku podepsala kapela smlouvu na dvě alba s finskou nahrávací společností Spinefarm Records. Angels Fall First bylo vydáno v listopadu a dosáhlo 31. příčky ve finské hitparádě prodejnosti alb. Ještě předtím vydaný singl The Carpetner byl 3. ve finském žebříčku singlů.
Kritika přijala Angels Fall First rozdílně. All Music Guide ohodnotilo album 2 body z 5 a zdroje jako The Metal Observer prohlásily, že toto jejich debutové album bylo až neuvěřitelně mdlé ve srovnání s jejich pozdější prací. Avšak na Encyclopaedia Metallum, která staví na recenzích posluchačů, dosáhlo album průměrného hodnocení 91%.
V prosinci 1997 hráli Nightwish ve svém rodném městě první koncert. Během zimy 1997-1998 hrála kapela už jen sedmkrát, protože Nevalainen a Vuorinen museli na vojnu a Tarja Turunen ještě nedokončila svá studia.

Oceanborn / Wishmaster (1998-2000)
V roce 1998 se ke kapele přidal Sami Vänskä, Tuomasův dlouholetý přítel. Po natočení videa k písni The Carpenter, vydala kapela album Oceanborn, následovníka Angels Fall First. Po stránce aranží a textů bylo Oceanborn propracovanější a progresivnější než jejich první album. Ve dvou
písních se tu objevil i Tapio Wilska (bývalý člen Finntrol) - Devil & The Deep Dark Ocean, a The Pharaoh Sails To Orion. Ve finské hitparádě alb dosáhlo 5. místa. První singl z tohoto alba, Sacrament Of Wilderness, skončil okamžitě na prvním místě v singlové hitparádě.
Druhý singl, který vydali, nesl název Walking In The Air, a byla to předělávka písně Howarda Blakea, ze soundtracku k filmu The Snowman.
V roce 1999 vydali k příležitosti zatmění slunce v Německu singl Sleeping Sun (Four Ballads of The Eclipse). Během prvního měsíce se ho v Německu prodalo 15 000 kopií. Album Oceanborn se v srpnu toho roku stalo zlatým.
V roce 2000 se Nightwish s písní Sleepwalker, účastnili finské kvalikifakce na Eurovision Song Contest. Skončili na druhém místě. Sice vyhráli veřejné hlasování, ale porota to zamítla a Finsko tehdy reprezentovala Nina Åström. Když v roce 2006 vyhrála finská skupina Lordi celou Eurovizi, ptali se v jednom rozhovoru Tuomase, jestli si myslí, že Nightwsih by byli lepší (protože obě skupiny spadají pod metalový žánr). Tuomas odpověděl, že toho nelituje; Lordi jsou prý skvělí a je pyšný na to, že mohli ukázat, co Finsko dokáže.
V květnu vydala kapela album Wishmaster, které okamžitě vyletělo na 1. místo v prodejnosti alb, a zůstalo tam tři týdny. Během této doby bylo oceněno jako zlaté. Navzdory dlouho očekávaným vydáním alb skupin Iron Maiden či Bon Jovi, která vyšla současně s ním, získal Wishmaster v německém časopise Rock Hard titul album měsíce.

Over The Hills And Far Away / Century Child (2001-2003)
V roce 2000 Nightwish nahráli předělavku písně Garyho Moora, Over The Hills And Far Away, společně s několika dalšími novými písněmi a upravenou verzí jedné starší. Všecno to pak bylovydáno jako EP Over The Hills And Far Away. Objevili se tu i hosté jako Tony Kakko (z power metalové skupiny Sonata Arctica) nebo Tapio Wilska. Kapela také vydala VHS, DVD a CD s živým materiálem, nahraným při koncertu v Tampere, 29. prosince 2000. Vše bylo pojmenováno jako From Wishes To Eternity. Krátce poté, vyzval Tuomas basáka Samiho Vänsku, aby opustil skupinu, a k Nightiwsh se připojil Marco Hietala (ze skupiny Tarot; bývalý člen Sinergy), který kvůli tomu odešel ze Sinergy. Marco, krom toho že hrál na baskytaru, měl zpívat mužské vokály. Tuomas potom řekl, že je se Samim stále v kontaktu, čímž vyvrátil spekulace, že se od té doby už nesetkali. Ale už spolu nechtějí dělat žádný další projekt.
V roce 2002 vydali Nightwish album Century Child a singly Ever Dream a Bless The Child. Hlavní rozdíl mezi tímto a předchozími alby byl v tom, že v písních Bless The Child, Feel For You, Ever Dream a Beauty Of The Beast, byl použit finský smyfonický orchestr, aby se tak ještě více rozšířil existující pocit klasické hudby. Trvalým favoritem fanoušků se však stala "nightwishácká" verze písně The Phantom Of The Opera, ze slavného stejnojmenného muzikálu, který zkomponoval Andrew Lloyd Weber. Century Child získlo zlato už po dvou hodinách prodeje, a dva týdny nato se stalo platinovým. Také udělalo rekord ve finském žebříčku prodejnosti; ještě nikdy předtím nebylo druhé místo v počtu takdaleko za prvním. Po videoklipu k Bless The Child, bylo nahráno druhé video, tenokrát bez vydání singlu. Byla pro něj vybrána píseň End Of All Hope. Klip obshoval i scény z finského filmu Kohtalon Kirja (v překladu Kniha Zkázy).
V roce 2003 vydala skupina své druhé DVD, s názvem End Of Innocence, které vypráví příběh kapely ústy Holopainena a Nevalainen, a trvá dvě hodiny. DVD také obsahuje části živých koncertů, exkluzivní stopáž atd. Během léta 2003 se také Tarja provdala, a byly tu i spekulace, že se skupina rozpadne. Tyto dohady se však ukázaly jako mylné, protože skupina pokračovala v koncertech ještě další rok a vydala další album.

Once (2004-2005)
Nové album, pojmenované Once bylo vydáno 7.června 2004, společně s prvním singlem Nemo (latinsky "nikdo"). Singl dosáhl vrcholu v hitparádách ve Finsku a Maďarsku a dostal se do top 10 vdalších pěti státech. Nemo tedy zůstává jejich doposud nejúspěšnějším vydaným singlem.
Once využívá v devítí skladbách celého orchestru. Narozdíl od Century Child se Nightwish rozhodli tentokrát najít orchestr za hranicemi Finska, takže byl vybrán London Session Orchestra. Je to také jejich druhé album, kde se objevuje píseň napsaná celá ve finštině, Kuolema Tekee Taiteilijan (v překladu Smrt dělá umělce).Once získalo ve finsku tříkrát platinu, jednu platinu v Německu, ve Švédsku se stalo zlatým a skončilo na prvním místě v prodejnosti v Řecku, Norsku a Maďarsku. Další singly byly: Wish I Had An Angel (píseň se objevila i na soundtracku k filmu Alone In The Dark), Kuolema Tekee Taiteilijan (singl vydaný pouze ve Finsku a Japonsku) a The Siren. Kromě komerčního úspěchu bylo Once bylo dobře přijato i kritikou, bylo na něj mnoho pozitivních recenzí (jako na Metlafan.nl nebo na RockReport.be), ve srovnání s Oceanborn.
Úspěch alba kapele umožnil jet Once World Tour, na kterém hráli v mnoha zemích, kde ještě nikdynebyli (např. v ČR - pozn.autora =)). Nightwish také koncertovali při zahájení Světového Šampionátu v Atletice 2005, který se konal v Helsinkách, čímž ještě více zvýraznili svou popularitu, která se jim nyní dostávala.
V září 2005 vydali "best of" album, které obsahovalo písně z celé jejich diskografie. Kompilace byla nazvána Highest Hopes, a také se tu objevila živá předělávka songu od Pink Floydů, High Hopes (z alba The Division Bell).
Tato píseň byla první, ve které zpíval Marco Hietala zcela sám. Krom High Hopes, byla na albu i vylepšená verze Sleeping Sun (z alba Oceanborn), která byla vydána i jako singl. Pro píseň bylo natočeno nové video, ve kterém se odehrává středověká bitva, a je k vidění i na německé verzi singlu a jako samostatné DVD vydané Spinefarm Records.

End Of An Era (2005-2006)
Po nahrání DVD End Of An Era (vydaného v červnu 2006), při koncertu v Hartwall aréně vHelsinkách, 21.října 2005, se ostatní čtyři členové Nightwish rozhodli, že bude lepší pokračovat bez Tarji Turunen. Tak to vyznělo z otevřeného dopisu, který dal Tarje Tuomas Holopainen po skončení koncertu, a který se poté objevil na oficiálních stránkách kapely. Hlavní důvod k vyhazovu Tarji byl podle dopisu fakt, že její manžel, argentinský podnikatel Marcelo Cabuli, a komerční zájmy změnily její postoj ke kapele.
Tarja se k incidentu vyjádřila s tím, že vyhazov pro ni byl šok, protože než jí dali opis nikdo ji na nic neupozornil. Řekla, že osobní útoky na jejího manžela byly neoprávněné a že poskytnutí článku médiím bylo "zbytečně kruté". Tyto pocity vyjádřila ve vlastním otevřeném dopise, který byl uveřejuněn na její osobní stránce, a skrz rozhovory v TV, časopisech a novinách.

Nahrávání šestého studiového alba (2006 - ...)
Skupina se zavřela do studia 15. září 2006, aby nahrála své šesté studiové album. Proces začal narháváním bicích, pak kytar, baskytar a demo kláves, poté následovalo nahrávání orchestru/sboru. Poté byly nahrány konečné syntetizéry a zpěv.
Hledání náhrady za Tarju Turunen jako ženské zpěvačky skupiny, umožnilo od 17. března 2006 všem zpěvačkách zajímajících se o tento post, poslat kapele své demonahrávky jako ukázku zpěvu. Skupina prohlásila, že hledají zpěvačku se schopností zpívat dynamicky a všestranně. A skupina se kpřekvapení některých fanoušků, speciálně neptala po zpěvačkách trénovaných v klasickém zpěvu, ale byli otevřeni každému stylu a hudební minulosti. Do doby, než bylo posílání ukončeno, 15. ledna 2007, dostala kapela přes 2000 demo nahrávek.
Tehdy se začaly objevovat spekulace, kdo by eventuelně nahradil Tarju jako zpěvačku skupiny. Jako odpověď na tyto a ostatní dohady, prohlásila kapela na svých webových stránkách, aby fanoušci nevěřili žádným informacím ohledně nové zpěvačky než těm, které zveřejní skupina sama.
Jako první singl z nového alba byla vybrána píseň Eva. Ukázka této písně, je k dsipozici ke stažení na jejich oficiálních stránkách (spolu s dalšími třemi ukázkami z nadcházejícího alba: 7 Days To The Wolves, Master Passion Greed a Amaranth). Původně měl být singl vydán 30. května 2007, ale kvůli úniku na jednu britskou stránku, byl vydán už 25. května.
Ze stejného důvodu byla identita nové zpěvačky uveřejněna o trochu dříve, takže ve čtvrtek 24.května 2007 bylo oznámeno, že náhradnicíl Turunen se stala 35-letá Anette Olzon, ze Katrineholmu ve Švédsku.

>>SESTAVA<<

Současní členové:
Anette Olzon -
zpěv
Tuomas Holopainen - klávesy
Emppu Vuorinen - kytara
Marco Hietala - baskytara/zpěv
Jukka Nevalainen - bicí

Bývalí členové:
Tarja Turunen -
zpěv (1996-2005)
Sami Vänskä - baskytara (1998-2001)

Gorgoroth

19. února 2008 v 21:48 | Galder |  Metal

Kapela Gorgoroth byla založena v roce 1992 v Bergenu, v době největšího rozmachu norské blackmetalové scény, do které se datují také počátky kapel jako Immortal, Burzum, Darkthrone či Mayhem. Hlavní inspirací pro tyto kapely byli legendární Venom, Bathory či Celtic Frost. Jméno si vybrali z Tolkienovy knihy Pán Prstenů, kde Gorgoroth znamená absolutně temné a pekelné místo. Už od počátku si zvolili nekompromisní cestu, na které se jim podařilo vydat dosud šest nahrávek a svojí poslední, ?Twilight of the Idols?, potvrdili, že patří mezi špičku současného norského satanistického blackmetalu.
Gorgoroth vydali svoji první desku ?Pentagram? v roce 1994 v sestavě Goatpervertor (bicí), Hat (zpěv), Infernus (kytary) a Samoth (baskytara). Záhy se stali jedním z leaderů vytvářející se blackmetalové scény. Následovala nahrávka ?Antichrist?, která byla ještě úspěšnější než ?Pentagram?, a dokonce si na ní zahrál na bicí Frost, člen další známé norské blackmetalové skupiny Satyricon. Díky úspěchu této desky se kapele podařilo odehrát několik koncertů v Norsku a v Anglii (zde s Cradle Of Filth), po kterých v roce 1996 následovalo jejich první turné společně s kapelami Dissection a Satyricon. Již s novým bubeníkem Grimem nahráli desku ?Under The Sign Of Hell?, která vyšla v roce 1997 a následně se vydali na své první evropské turné. V roce 1998 se o Gorgoroth začala zajímat společnost Nuclear Blast, což vedlo k podepsání smlouvy a následně k vydání další desky, ?Destroyer?. V této době začal v Gorgoroth působit Gaahl na postu zpěváka, což vedlo k ponuřejšímu a agresivnějšímu zvuku kapely. Následovalo turné s Cradle Of Filth, samostatné koncerty a také několik vystoupení na pódiích evropských festivalů. S vydáním alba ?Incipit Satan? v roce 2000 začínají Gorgoroth nové období, ve kterém je jejich hudba propracovanější a podstatně vyspělejší, zároveň si ale udržuje svoji obvyklou brutální tvář. Až po třech letech se fanoušci dočkali následovníka ?Incipit Satan?. Z kapely odešel jeden ze dvou kytaristů, Tormentor (nahrál s Gorgoroth desky ?Destroyer? a ?Incipit Satan?), Gorgoroth tedy pokračovali coby čtveřice s tím, že koncerty s nimi hrál ještě jeden doprovodný kytarista. Deska ?Twilight of the Idols? z roku 2003, nahraná v sestavě Gaahl (zpěv), Infernus (kytary), King (baskytara) a Kvitrafn (bicí), je výrazně propracovanější,zároveň se ale zdá být jedním z nejtemnějších počinů této kapely. Gorgoroth v současnosti připravují desku novou, která by se měla jmenovat ?Ad Majorem Satanhas Gloriam?.
V roce 2004 byli Gorgoroth po koncertě v polském Krakově obviněni za urážení křesťanů, navíc byli podezřeni z porušení polského zákona na ochranu zvířat, když na pódiu při koncertě vystavovali useknuté ovčí hlavy. V květnu 2004 byl devětadvacetiletý Gaahl, jehož pravé jméno se norské veřejnosti stále ještě nepodařilo zjistit, odsouzen k 18ti měsícům vězení za násilné napadení jednačtyřicetiletého muže, jež se odehrálo počátkem roku 2002. V únoru letošního roku byl trest zmírněn na 12 měsíců. Gaahl nastoupí do vazby pravděpodobně v průběhu příštího roku.

Symboly a jejich význam

19. února 2008 v 21:46 | Galder |  Symboly

Symboly a jejich význam


Prevraceny Kriz
Puvodne prej znazornoval smrt apostola, kterej se pri ukrizovani necitil bejt hoden toho, aby byl ukrizovanej a zemrel ve stejny pozici jako Kristus. Tak jeho poslednim pranim bylo aby ho obratili vzhuru nohama a ukrizovali hlavou dolu.
Novy a lepsi vyznam tohoto symbolu znamena vysmech Kristovi, a znazornuje Luciferovo snazeni prevracet Bohovy myslenky ve lzi a podvody.
Symbol ma nositeli davat moc presvedcovat a brat lidi na svou stranu





Satanský Kříž
Převrácený otazník, symbolizující zpochybňování moci Boha všemohoucího a zároveň zobrazuje neomezenou moc Lucifera. Okultní význam reprezentuje tři prince pekla: Satana, Beliala a Leviathana.
Peticipa hvezda - vetsinou prezdivana Pentagram
Byl casto pouzivanej pri Okkultnich ritualech pro zkroceni a ovladnuti Demonickych Sil. Casto je spojovanej se satanem. Obcas se v nem obevi hlavna Mendeskyho Kozla Sabatu. Pet cipu, nebo nekdy pet car znazornuje pet zivlu: Zeme, Ohen, Voda, Vzduch a Ducha nebo nekdy taky Myslenku.
Symbol nositeli dava silu ziskat novy myslenky a ovladnout druhy.
Anarchie
Vyznam tohohle symbolu bejva vysvetlovanej Okkultistama jako "Asmodéas" - Demonicka sila ktera mlady svati k sexualitam, perverznostem a sebevrazdam. Symbol nositeli dodava odvahu konat ciny, ktery by za normalni situace neudelal nebo nejsou v jeho povaze.
Symbol dava majiteli nebo nositeli neomezenou moc nicit a likvidovat vsechny nebo vsechno okolo sebe, nekdy hlavne majetek zneprateleny osoby.

Jak vznikl Pentagram?
Pentagram je jeden z nejstarsich symbolu vubec. Byl HOJNE pouzivanej uz 4 000 let pred Kristem. Je to pohanskej nabozenskej symbol, tzv. Prekrestanskej symbol, kterej se vztahuje k uctivani prirody. Nejprve slo o normalni peticipou hvezdu v kruhu (viz. obrazek)
Vznik Satanistickyho pentagramu (peticipa hvezda ALE cipy sou propleteny) neni ani presne znamej. Nekde se pise, ze vznikl az za dob Rima, kdy chtela cirkev obratit lidi na Katolickou viru, tak vyuzila tento znak ve svuj prospech, nekde se pise, ze satanistickej pentagram vznikl v den ukrizovani Krista (Prej se Kristus pres noc obratil zahadne hlavou dolu a z krve ktera z nej kapala vznikl na zemi pod nim dokonalej propletenej pentagram a druhej den kriz i s telem uhorel a na miste do ted zustala vypalena propletena peticipa hvezda a prej se dycky 6.6. na nem obevi hlavna Mendeskyho kozla)

Satyricon

19. února 2008 v 21:45 | halus |  Metal
Tento článek není můj!!!!!!!!! autorem je jakýsi halus. tento článek jsem stáhl z této stránky: http://metalstranky.blog.cz/0802/satyricon
tenhle blog je celkově zajímavý a doporučuju všem metalistům, aby se na něj mrkli :-)



Satyricon

http://www.metallibrary.ru/articles/gigs/attach/189/satyricon_02.jpg


Satyricon - Norský black

Skandinávská část Evropy se zdá býti branou do pekel. Právě se tu zrodil Black metal a v záři obrácených křížů vidím drsnou a neúprosnou přírodu. V polích místo strašáků rozlámaný Death metalista nachází se! Davy lidí neúprosně zapalují kostely a kněží obráceni v modlitby sténavě křičí!!! Jsme v zemi, kde je kříž nepřítelem, okupantem a utlačovatelem! Asi jako komunisti kdysi u nás. Ano přesně tak! Tento ubohý národ, jež měl svá božstva, svou hrdou vikingskou minulost a slávu do nebes se tyčící, se nyní klaní před křížem. Není tedy divu, že se k moci dostává poměrně drsný styl, kde je místo pro emoce!! Zde se rodí neměný black metal, který je od celého světa odlišný a dá se říci, že nejlepší.

U zrodu měla tu čest být i kapela Satyricon, která se ale nepodílela na hrůzných věcech, jež páchali ostatní skupiny. A teď bacha aby vám nevypadlo cigáro z huby. Stálými členy skupiny jsou pouze Satyr disponující tvrdým škehotavě šeptavým vokálem a drtícím všechny struné nástroje. Druhým je Frost, který si vzal na starost bušení do popelnic.

Skupina dlouho hledala styl kterého by se držela, a proto světlo světa spatřilo sedm dem, než jsme se dočkali konečně nějakého oficiálního masa (skupina dříve vystupovala pod jménem Eczema). Tím se v roce 1993 stává Dark medieval times. Tento flák masa skupina dokonale propekla a předvedla se jako mistr kulinářského řemesla. Tyhle vály vás dostanou! Nejdříve chytnete tempo a necháte se drtit překvapivými změnami riffů. Pak přijde druhá píseň Dark medieval times, a valí se na vás drsnost skloubená s propracovaností. Ošem v polovině písně vám vypadne huba z pantů !!!

Takže si jí v klidu vraťe tam, kam patří a v klidu poslouchejte dál. Ano v druhé půlce se rozjedou husté vybrnkávačky, neskutečně ladící a děsně návykové. Pro jistotu příště dejte tudle píseň do playlistu 3x. Když píseň skončí nezoufejte tohle dílo graduje. Takže podobných špeků naleznete víc než dost. Stačí se jen posadit na vlnu hudby a nechat se nést. Jak se deskou probíráte dále, objeví se časem zapojení kláves (varhanů). A to jste již v prdeli. Všude kolem vás to žije! Stromy ohýbají větve v rytmu hudby, vaše chůze chytne spád a vy jen řvete Satyricooooooon !!!

Pokud si tendle black pustíte, nemůže vás nikdy naladit do špatné nálady. Protože nastavené tempo a efektně potuněné kejtry to prostě nedovolí !

Ve stejném duchu se nese druhá deska vydaná v roce 1994 The Shadowthrone. Oproti prvnímu kousku je trochu náročnější na poslech, takže si jí musíte nejdřív trochu omakat. Hned jak se zabydlíte, tak na ní nedáte dopustit. Klávesy dostávají více prostoru, melodie jsou vymakanější a vy opět upadáte do světa Satyriconu. Posloucháte si takhle drsné kytarové riffy, střídané geniálním tokem klávesových akordů, jež si v této muzice žijí svým životem a prostě zapadají. Zajímavé jsou pak pocity, které to ve vás zanechá. Mozek začne chvíli myslet nad životem, ale to už je zpět kejta a jedeme dál.

Klasickou identitu kapely uzavírá deska z roku 1995 The Forest is my throne, která je nově vydané druhé demo kapely.

Pak na řadu přichází další placky a skupina podstatně mění styl. Charakteristický zvuk kytar byl přiostřen a zdrsněn. I vokální podání dosáhlo drsnějšího podání. Placka od placky se liší pojetím a jisté je jen jedno - Satyricon patří mezi nejlepší v oboru!! Opět se tu setkáváme se změnami tempa a riffy, často se měnící, nás nutí nad hudbou přemýšlet. Tu a tam se mihne úchvatná vybrnkávačka, ta bohužel již nedostává takový prostor.

Chválit zde každou desku nemá smysl. Prostě to sosněte vše, poněvadž každá placka má nápad a od předchozích se liší, takže si nikdy nemůžete stěžovat na nějakou ohranost (snad jen trochu bicí, bijí stále stejně). V roce 1996 tedy přišla na svět Nemesis Divina, s bombou Mother north (doporučuji si stáhnout videoklip). V roce 1999 přichází Rebel extravagnza. V roce 2004 pak Volcano a opět o dva roky později (jsme v roce 2006 pozn. red.), inovacemi prošpikovaný Now Diabolical

Jenže.... tohle není vše !!!!!!!
Satyricon si drží vysoké tempo a stíhá jet ještě své projekty mimo hlavní linii, v různých experimentech. Ty se božsky daří a vy prosíte o další porci, jak hladové dítě, kterému nestačil oběd. Jedná se o předělávky starších písní, ale najdou se i nové kousky.

Když jsem slyšel Megiddo z roku 1997 málem jsem se posral. To je bomba!! Do hry se zapojují syntetizátory a místy nevíte jestli se chlapci nezbláznili a nejedou techno! Nebojte, nejedou ho naopak drtí úchvatný black! A vy tleskáte dojetím z kvalitního projektu!

V roce 1999 se objevuje Intermezzo II, jež je opět kvaltiní blackovou deskou, která ve vaší sbírce nesmí chybět.

Posledním počinem je Ten Horns - Ten Diadems, Který nabídne předělávky starších hitů (je takovým menším best off).

Závěrem bych snad jen dodal, že Satyricon se objeví letos na Brutal Assaultu. Takže je nepropásněte!

miluji tě ve všech jazycích, co si vzpomenete:

19. února 2008 v 21:38 | Galder |  zatím nezařazeno

Miluji Tě ve všech jazycích...


afrikánština - Ek het jou lief
albánština - Te dua
arabština - Ana behibak (pro kluky)
arabština - Ana behibek (pro holky)
arménština - Yes kez sirumen
běloruština - Ya tabe kahayu
bulharština - Obicham te
kambodžtina - Soro lahn nhee ah
kantonská čínština - Ngo oiy ney a
katalánština - T'estimo
korzičtina - Ti tengu caru (pro kluky)
chorvatština - Volim te
čeština - Miluji tě
dánština - Jeg Elsker Dig
hlandština - Ik hou van jou
angličtina - I love you
estonština - Ma armastan sind
etiopština - Afgreki'
filipínština - Mahal kita
finština - Mina rakastan sinua
francoužština - Je t'aime, Je t'adore
gaelština - Ta gra agam ort
gruzínština - Mikvarhar
němčina - Ich liebe dich
řečtina - S'agapo
havajština - Aloha wau ia oi
hebrejština - Ani ohev otah (pro holky)
hebrejština - Ani ohev et otha (pro kluky)
hindština - Hum Tumhe Pyar Karte hae
maďarština - Szeretlek
islandština - Eg elska tig
indonéština - Saya cinta padamu
inuitština - Negligevapse
irština - Taim i' ngra leat
italština - Ti amo
japonština - Aishiteru
korejština - Sarang Heyo
latina - Te amo
lotyština - Es tevi miilu
libanonština - Bahibak
litevština - Tave myliu
malajština - Saya cintakan mu / Aku cinta padamu
maročtina - Ana moajaba bik
norština - Jeg Elsker Deg
perština - Doo-set daaram
,,hatmatilka" - Iay ovlay ouyay
polština - Kocham Ciebie
portugalština - Eu te amo
rumunština - Te ubesk
ruština - Ya tebya liubliu
srbština - Volim te
slovenština - Lu`bim ta
slovinština - Ljubim te
španělština - Te quiero / Te amo
švédština - Jag alskar dig
tchajvánština - Wa ga ei li
thajvánština - Chan rak khun (pro kluky)
thajvánština - Phom rak khun (pro holky)
turečtina - Seni Seviyorum
ukrajinština - Ya tebe kahayu
urdština - mai aap say pyaar karta hoo
větnamština - Anh ye^u em (pro holky)
větnamština - Em ye^u anh (pro kluky)
welština - 'Rwy'n dy garu
jidiština - Ikh hob dikh
Yoruba - Mo ni fe