pokud něco kopírujete, napište mi to dolů pod článek, a u sebe napište zdroj, nebo odkaz na můj blog. díky

Elfí písmo

11. února 2008 v 22:06 | Galder |  zatím nezařazeno
písmo elfů


Souhlásky představovalo 24 základních znaků zvaných tengwar. Znaky byly rozděleny do čtyř sad neboli Témar. Každá sada se používala k znázornění zvuků tvořených různými částmi úst. Sada I se používala pro hlásky zubní čili t-ové (tincotéma) a II. sada převážně pro hlásky retné čili p-ové (parmatéma). Sada III byly hlavně používána pro patrové nebo zadopatrové hlásky a sada IV se používala pro ostatní zadopatrové hlásky nebo pro normální hlásky (západština) k-ové (calmatéma), podle požadavků různých jazyků.

Tyto čtyři sady byly dále rozčleněny do šesti stupňů neboli Tyeller. Každý stupeň představoval zvuky tvořené různými způsoby, podle toho jak vzduch proudí skrz ústa a nos.
Normální písmena, stupeň 1, se používala pro "neznělé závěrové": t, p, k atd. 2. stupeň pro znělé zadopatrové 3. a 4. stupeň pro znělé a neznělé třené hlásky 5. stupeň (17-20) se obvykle používaly pro nosovky. 6. stupeň (21-24) se nejčastěji používal pro nejslabší, čili "polohláskové" souhlásky z každé sady: skládal se z nejmenších a nejjednodušších tvarů mezi prvotními písmeny.
Každý tengwar znak měl přiřazenou fonetickou hodnotu, určenou jeho pozicí v mřížce. Lidé mluvící různými jazyky si mohli mřížku upravovat a tak má pouze pár znaků pevnou fonetickou hodnotu.

Prvotní písmena se skládala z telco (stonku) a lúva (obloučku). Formy 1-4 se pokládaly za normální.
Stonek bylo možno zvednout, jako u písmen 9-16, nebo zkrátit , jako u 17-24.
Oblouček mohl být otevřený, jako v sadě I a III, nebo zavřený, jako v sadě II a IV, v obou případech mohl být zdvojen, jako u písmen 5-8


Česká výslovnost by mohla být nějak takhle:
1 - t
2 - p
3 - č
4 - k

5 - d
6 - b
7 - dž
8 - g

9 - t, f
10 - f
11 - š
12 - ch

13 - dh
14 - v
15 - ž
16 - gh

17 - n
18 - m
19 - n(g)
20 - w

21 - r
22 - w, v
23 - y
24 - w, v


Bylo také 12 zvláštních znaků, tzv. "přídatná písmena", jejichž příkladem jsou písmena 25 - 36. Z nich jsou zcela nezávislá jen písmena 27 a 29, ostatní jsou obměnami jiných písmen.

Samohlásky byly představovány tzv. tehtar. Symboly tehta se kladly nad a pod (a někdy dovnitř) tengwar znaků - v jazycích jako quenijština, v nichž většina slov končí samohláskou, se tehta kladla nad předcházející souhlásku, v jazycích jako sindarština, v nichž většina slov končila souhláskou, se kladla nad následující souhlásku.
Když na příslušném místě nestála žádná souhláska, kladla se tehta nad "krátkého nosiče", který měl podobu malého "i" bez tečky.


Bylo pět základních tehtar znaků, představujících pět nejčastěji používaných samohlásek a, e, i, o, u. Byly nejčastěji kladeny nad tengwar znaky:
Tři tečky byl nejobvyklejší zápis a.
Jednoduchá tečka a "akutový přízvuk" se často používaly pro i a e (ale v některých podobách pro e a i).
Kudrlinky se používaly pro o a u. V nápisu na Prstenu se kudrlinka otevřená doprava používá pro u, ale na titulní straně představuje o a kudrlinka otevřená doleva u. Oblíbenější byla kudrlinka doprava a použití záviselo na tom, o který jazyk šlo: v Černé řeči bylo o vzácné.
Dlouhé samohlásky byly obvykle znázorněny položením tehty nad "dlouhý nosič", který běžně vypadal jako j bez tečky. Stejnému účelu však sloužila i zdvojená tehta. To však bylo časté jen u kudrlinek a někdy u "akutu". Dvě tečky se používaly spíše jako znak pro následující y.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Artiom Artiom | E-mail | Web | 13. října 2011 v 7:30 | Reagovat

Souhlas

2 nikdo nikdo | 9. února 2015 v 10:54 | Reagovat

Červený text na černém pozadí - který kretén tuto stránku tvořil????

3 Perseid Perseid | Web | 20. června 2015 v 19:03 | Reagovat

půjčka milion bez zástavy [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama